Předložený materiál - koncept územního plánu obce Přestavlky (dále koncept ÚPO) svým obsahem a rozsahem odpovídá požadavkům zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších novel a vyhlášce č. 135/2001 Sb.. Řešeným územím je celé správní území obce Přestavlky v okrese Litoměřice, Ústeckém kraji, které je tvořeno katastrálním územím Přestavlky u Roudnice nad Labem. Koncept ÚPO vychází z projednaného a zastupitelstvem obce schváleného Zadání územního plánu obce Přestavlky. Zadání územního plánu bylo vypracováno na základě územněplánovacího podkladu, kterým je Urbanistická studie pro obec Přestavlky z května 1998 (3). Text zadání byl doplněn výkresem limitů využití území zpracovaným nově ve smyslu novely stavebního zákona a vycházejícím z aktuálního stavu území. Jelikož obec měla zpracovánu urbanistickou studii, bylo po dohodě s nadřízeným orgánem územního plánování upuštěno od zpracování průzkumů a rozborů.

Předložený koncept územního plánu bude projednáván veřejně podle stavebního zákona a souvisících právních norem a předpisů. Po vydání souborného stanoviska ke konceptu bude následně zpracován návrh, případně čistopis územního plánu. Konečným výsledkem procesu pořizování bude schválený Územní plán obce Přestavlky.

A.I.2. Technika a způsob zpracování

Tento územní plán je zpracován digitální formou na plně vektorizovaném podkladě a metodika jeho zpracování umožňuje implementaci do geografického informačního systému Okresního úřadu, případně Kraje.

A.I.3. Zhodnocení ÚPD a ÚPP

A.I.3.1. Nadřazená dokumentace

Materiálem, řešícím nadřazené funkční a prostorové vazby území obce Přestavlky je dosud platný územní plán VÚC okresu Litoměřice (1) - respektive vyhláškou definovaná a schválená jeho závazná část.

V současné době je rozpracován Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje, který výšeuvedený nahradí. Jihovýchodní část litoměřického okresu sousedí s územím Pražského regionu, pro který se v současnosti projednává koncept územní prognózy.

Pro řešení územního plánu obce Přestavlky bude rozhodující sladit v průběhu zpracování ÚPO a nadřazených dokumentací lokalizaci nadřazených územních struktur. Vzhledem k současnému stupni rozpracovanosti uvedených dokumentací jsou podmínky koordinace dobré.

Nadřazeným územně-technickým podkladem pro zpracování územního plánu obce Přestavlky je ÚTP NR ÚSES ČR (20), který je respektován. Je v souladu s Plánem územního systému ekologické stability pro kat. úz. Dušníky, Chvalín, Písty, Přestavlky, Podlusky a Nížebohy (21), který byl podkladem pro zpracování předkládaného konceptu ÚPO.

A.I.3.2. Zpracovaná ÚPD a ÚPP

Pro obec Přestavlky byla zpracována urbanistická studie, ( Ing. arch. Karel Chlouba ). Potřeba jednoznačnější definice využití území a reflektování jeho vývoje a změn vedla zastupitelstvo obce k rozhodnutí pořídit územní plán obce.

Proto zastupitelstvo obce přikročilo ke zpracování územního plánu obce, jako aktuální ÚPD ve smyslu stavebního zákona i stavu území.

A.I.4. Použité podklady

1. Územní plán VÚC okresu Litoměřice, Terplan, 1996

2. Koncept územní prognózy Pražského regionu, AURS, s.r.o., 2001

3. Urbanistická studie pro obec Přestavlky, Ing. arch. Karel Chlouba, květen 1998

4. Sčítání lidu, domů a bytů, ČSSÚ 1991, 2001

5. Podklady ref. kutury a památkové péče OkÚ Litoměřice

6. Podklady ref. životního prostředí OkÚ Litoměřice

7. Základní mapa ČR 1 : 50 000, listy 02-43 a 12-21

8. Státní mapa odvozená 1 : 5 000, listy Libochovice 0-2, 0-3, 1-2, 1-3, 1-4, 2-3

9. Silniční mapa ČR 1 : 50 000, listy 02-43 a 12-21

10. Turistická mapa Podřipsko 1 : 50 000, VKÚ Harmanec, KČT, 1999

11. Vodohospodářská mapa 1 : 50 000, listy 02-43 a 12-21

12. Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list Praha

13. Geologická mapa ČSR 1 : 50 000, listy 02-43 a 12-21

14. Mapa inženýrskogeologického rajonování 1: 50 000, listy

15. Odvozená mapa radonového rizika ČR 1 : 200 000, list Praha, kraj Středočeský

16. Údaje Geofondu ČR

17. Mapy BPEJ, 1 : 5000

18. Mapy katastrální 1 : 2880 v rozsahu katastru Přestavlky u Roudnice nad Labem

19. Mapa Stabilního katastru 1 : 2880, 1844

20. ÚTP NR ÚSES ČR, MMR ČR 1999

21. Plán územního systému ekologické stability pro katastrální území Dušníky, Chvalín, Písty, Přestavlky, Podlusky a Nížebohy

22. Údaje správců inženýrských sítí

23. Dokumentace staveb archivovaná obecním úřadem Přestavlky

24. Údaje obecního úřadu Přestavlky

25. Průzkum na místě

A.I.5. Členění dokumentace

Dokumentace obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část. Pro větší přehlednost a srozumitelnost jsou tabulky vřazeny přímo do textu podle obsahu.

Obsah grafické části:

1. Širší územní vazby 1 : 50 000

2. Hlavní výkres 1 : 5 000

3. Hlavní výkres 1 : 2 880

4. Limity využití území 1 : 5 000

5. Technické vybavení a doprava 1 : 5 000

7. Technické vybavení 1 : 2 880

8. Zemědělství, lesnictví, ÚSES 1 : 5 000

9. Veřejně prospěšné stavby 1 : 2 880

Výkresy v měřítku 1 : 2880 zahrnují pouze zastavěné části obce s nejbližším okolím.

Doložka CO je samostatnou přílohou konceptu ÚPO.

A.I.6. Vyhodnocení splnění zadání ÚPO

Veškeré doposud známé požadavky dotčených orgánů státní správy jsou začleněny v podrobnostech odpovídajících měřítku do konceptu územního plánu. O připomínkách a námitkách fyzických a právnických osob bude rozhodnuto v rámci veřejného projednávání konceptu, které bude, viz výše, následovat.

Na základě požadavku Referátu životního prostředí Okresního úřadu Litoměřice je koncept územního plánu zpracován ve variantách v oblasti rozsahu navržené těžby štěrkopísku včetně zhodnocení dopadu jednotlivých variant na krajinu a životní prostředí.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B. Řešení územního plánu

B.I. Řešené území - jeho hlavní vlastnosti z hlediska vnějších a vnitřních vazeb

B.I.1. Geografická poloha, hranice a vnější vazby

Obec Přestavlky leží v Ústeckém kraji v prostoru mezi Roudnicí nad Labem a Budyní nad Ohří, ke které dříve patřila v rámci střediskové soustavy osídlení. Východní část katastru tvoří převážně pleistocénní štěrkopískové terasy, přeťaté tělesem dálnice D 8. Jižními sousedy Přestavlk jsou obce Račíněves a Martiněves, západním město Budyně nad Ohří, s místní částí Nížebohy, severním obec Dušníky. Východními sousedy jsou město Roudnice nad Labem a obec Kleneč.

Území obce Přestavlky je geomorfologicky zajímavé a pestré. Zastavěné území obce leží v mělkém údolí, které se zahlubuje do výše položených plošin Řípské tabule a otevírá se západním směrem do nivy řeky Ohře. Východní část tvoří vyvýšená plošina se štěrkopískovou terasou, na které je v sousedství vybudováno letiště Roudnice nad Labem. Západní a střední část s lesními masivy je zajímavá z hlediska ochrany přírody a krajiny, případně rekreačního využití.

Přirozená spádovost především ve vyjížďce za prací a službami se projevuje nejvíce ve vztahu k Roudnici nad Labem, Budyni nad Ohří a Litoměřicům.

Dominantami regionálního významu pro řešené území jsou bezpochyby hora Říp a řeky Labe a Ohře, včetně nedalekých zámeckých areálů v Roudnici a Libochovicích a hradu Budyně nad Ohří.

Realizací dálnice D 8 se obec stala ještě lépe dopravně přístupnou. Vedle silnice II/608 je to především dálniční křižovatka Roudnice, která umožňuje rychlé dopravní spojení. Hlavní město Praha i centrum Ústeckého regionu je v současnosti dobře dopravně dostupné právě po dálnici.

Na území obce žije v současnosti podle údajů obecního úřadu 220 stálých obyvatel.

Z územních funkcí se mimo zastavěné území uplatňuje zemědělství a lesnictví, a v intravilánu obce pak funkce obytné, smíšené a služby. Významná část objektů v obcích slouží individuální rekreaci.

Územím neprochází významné koridory nadřazených inženýrských sítí.

Jako celek má území obce vysoké hodnoty z hlediska ochrany přírody a krajiny a zemědělského potenciálu. Ke stabilizaci obyvatelstva přispívá vedle poměrně dobrého obytného prostředí v obci i dostatek pracovních příležitostí v místním průmyslu okolních měst.

Územní plán řeší další rozvoj pracovních příležitostí na území obce, které spolu s ekonomickým působením výše uvedených spádových center vyvolají tlak na budování kvalitního obytného zázemí. Proporcionální návrh ploch pro bydlení je rovněž předmětem řešení předkládaného konceptu ÚPO.

B.I.2. Určující faktory jednotlivých funkčních složek

Hlavními faktory, které budou určovat rozvoj funkčních složek území obce Přestavlky, jsou vysoký ekologický i zemědělský potenciál území, z dalších funkcí pak obytné, rekreační i kulturní při současné i výhledové dobré dopravní přístupnosti. Návaznost na silniční dopravu ( D-8 ) se v budoucnu může stát jedním z rozhodujících faktorů rozvoje a ekonomické stability území.

Obec má svůj historicky podmíněný výraz, který územní plán respektuje a dotváří při zachování rozmanitosti řešeného území jako celku. Územní plán respektuje tradiční klima obce a po schválení se stane účinnou ochranou před zásahy nevhodnými z hlediska měřítka, nebo funkčního využití území.

Z hlediska urbanistické kompozice jde především o dotvoření a rozvíjení původní struktury sídla a jeho částí v půdoryse i ve hmotách, které vychází z přirozených kulturních a krajinných hodnot území a původního urbanistického založení.

Koncept ÚPO navrhuje vyvážené rozložení funkcí v území ve vztahu ke stabilizaci nadřazených inženýrských a dopravních struktur a nadřazených systémů ekologické stability krajiny.

Výrazným určujícím faktorem je snaha o udržení dosavadního vysokého stupně kultivovanosti venkovského prostoru a rehabilitace jeho sídelní struktury.

B.II. KONCEPCE hlavních funkčních složek

B.II.1. Charakter obce, vnější vztahy

Obec Přestavlky zahrnuje v současné době jedno katastrální území a to Přestavlky u Roudnice nad Labem o rozloze 561 ha.

Nejbližším většími městy jsou Roudnice nad Labem při východní a Budyně nad Ohří při jižní hranici správního území obce. Obě města představují pro Přestavlky lokální spádová centra s lokalizací rozhodujících pracovních příležitostí, vyšší vybavenosti a nabídkou služeb.

Dobrá dopravní přístupnost po silnici sehraje v životě obce podstatnou kladnou roli i přesto, že s sebou přinese zatížení části území tranzitní dopravou.

Administrativně je řešené území orientováno k Litoměřicům, Budyni nad Ohří a Libochovicům (Okresní úřad, finanční úřad, matrika, stavební úřad, ). Vznikem Krajského úřadu se posílila vazba na Ústí nad Labem.

Po zrušení části pracovních příležitostí v zemědělství se posílil význam místního průmyslu v sousedních městech a obcích jako zdrojů zaměstnanosti obyvatel a tím se výrazně zvýšila vyjížďka za prací mimo obec.

Území je atraktivní především z hlediska předpokládaného ekonomického rozvoje, kvalitního obytného prostředí, zemědělské produkce, v menší míře též v oblasti individuální rekreace. V současné zástavbě dominuje funkce obytná, výrobní, rekreační a smíšená.

V kontaktu se stávající zástavbou obce koncept ÚPO navrhuje pouze rozvojové plochy pro obytné, případně smíšené funkce.

B.II.2. Historie

Území Přestavlk bylo osídleno již v době pravěké. Intenzivněji pak od neolitu vzhledem k dobrým podmínkám pro zemědělské hospodaření a dobře dosažitelné vodě v údolní poloze.

B.II.2.1. Archeologická naleziště v obci Přestavlky

1. Dvůr statku p. Štrose

komplex: sídliště

kultura: pravěk (bez specifikace)

2. Kamenolom v poloze „Na Měchuře“

komplex: pohřebiště (nejméně 10 kostrových hrobů)

kultura: k. zvoncovitých pohárů

3. Pískovna p. Zázvorky pod polohou „Lady“ („Na Sadech“)

komplex: ojedinělý kostrový hrob

kultura: k. zvoncovitých pohárů

4. Chmelnice p. H. Brotta

komplex: ojedinělý kostrový hrob

kultura: k. zvoncovitých pohárů

5. Pole V. Buriana z Nížeboh - mezi Přestavlky a Nížebohy

komplex: pohřebiště

kultura: k. se šňůrovou keramikou či zvoncovitých pohárů

6. Obec (obecně)

komplex: sídliště

kultura: vrcholný středověk

7. Pole p. France nad obcí

komplex: sídliště

kultura: mladší doba bronzová

Přesnější podklady nebyly získány, takže nebylo možno archeologická naleziště zakreslit do mapy.

Dle publikace „Přestavlky v minulosti a nyní“ leží kostrové pohřebiště za býv. Hájovnou čp. 31 na parc. č. 80.

B.II.2.2. Historický vývoj obce

První zaručená písemná zpráva o vesnici pochází z roku 1227 ( August Sedláček 1228 ), kdy se obec zmiňuje jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě. S klášterním majetkem patrně souvisí i neověřená zmínka o vsi „Preztawilci“ k roku 973 uvedená v publikaci „Přestavlky v minulosti a nyní“. S rozsáhlejším církevním majetkem v širším okolí Přestavlk v období vrcholného středověku souvisí i pojmenování sousední obce „Dušníky“.

Někdy po roce 1420 se Přestavlky dostaly do majetku pánů Zajíců z Hazmburka a náležely do Budyňského panství.

Během třicetileté války (1618 - 1648) byla ves zcela vypálena a vydrancována Švédy, lid rozehnán. Teprve v roce 1653 byly na zpustlé vsi osazeny 4 statky a 7 chalup. Oseto měli pouze 30 strychů (8,6ha) - tj. 7% ze všech tehdejších polí.

V 18 stol. se zdejší obyvatelstvo živilo zemědělstvím, pěstovala se vinná réva. Pod č.p. 23 a dnešním kulturním domem byly pro tento účel vybudovány obrovské sklepy. Dále chovem ovcí, koní volů a dřevařstvím.

V 2. pol. 19. stol. začala část obyvatel Přestavlk nacházet obživu ve strojírenském průmyslu v Roudnici. Do školy děti docházely do Dušníků. V r. 1868 škola vyhořela a obce si společně postavily novou v Nížebohách. Bylo založeno ochotnické divadlo (místním ševcem) a záhy hasičský sbor, který byl financován z výtěžků tancovaček a divadelních představení - byla např. zakoupena hasičská stříkačka a výstroj hasičů! Pěstovalo se hlavně obilí a řepa, začal se objevovat chmel. R. 1886 se stavěla silnice (zpevňovala cesta) do Roudnice - 2 km dlouhá - až k císařské silnici.

Období 1. republiky: Již v roce 1919 se zde objevil 1. obchod se smíšeným zbožím, později byly dva. Dále v Přestavlkách existovaly 2 hospody, trafika, uživil se zde kovář, kolář, truhlář, švec a krejčí. Řemeslo často vykonávali vedle hlavního zaměstnání. (Tento popis je příkladem, co vše je možno na vsi provozovat i dnes ovšem s vědomím, že je zde dnes o 1/3 méně obyvatel.) V r.1920 byla založena knihovna. Obec měla 2 cestáře a strážníka. V r. 1928 začal jezdit přes Přestavlky 1. autobus. V r. 1935 byl postaven za 2500 Kč ( v dnešním přepočtu cca 75 000 Kč ) pomník padlým: Na dobrovolném vstupném při odhalení se prý vybralo 6584 Kč ( cca 200 000 Kč v dnešním přepočtu ). Roku 1931 bylo svépomocí dobudováno sportovní hřiště Na stráni. Zemní práce představovaly tisíce hodin dobrovolné práce. Všimněme si, že v minulosti žádné státní dotace neexistovaly: vesnice měly jen to, co si občané sami vybudovali.

V Přestavlkách fungovalo ochotnické divadlo, v r. 1946 se postavilo letní divadlo v krásném lesním prostředí. Z výtěžku jeho představení a pořádaných tancovaček byl dokonce zakoupen místní rozhlas, promítačka, gramofon, knihy do obecní knihovny, dary na památník a obecní stříkačku (15 000 Kčs). V dalším období již činnost klesala.

Doba socialistická: JZD začínalo v r. 1949 se 4-mi pracovníky v kanceláři a 6-ti rolníky. V r. 1957 zde již pracovali téměř všichni ( až na 3 rodiny, které byly vládnoucí garniturou vystěhované ). Z této doby pochází kravín a teletník, v r. 1962 se postavila sušárna chmele a česačka, které hyzdí charakter vsi dodnes. Soukromé služby byly zrušeny a nahrazeny družstvem Jednota. V r. 1972 byla hospoda nahrazena kulturním domem. ( Obě stavby tvarem střech nerespektovaly původní zástavbu ). O uměleckých aktivitách v této době vypovídá pořizování plastiky na štít kulturního domu: výtvarník V. Rosol zhotovil model plastiky vlka a požadoval za něj částku 2000 Kč. Nakonec model daroval. Realizace tohoto reliéfu měla stát od výtvarníka 36 000 Kč. Byla však provedena svépomocí za částku 6 000 Kč.

V r. 1973 se postavil vodovod pro 63 domů. V dalším roce byly zřízeny chodníky a r. 1975 dokončena mateřská školka ( do které dnes není dostatečné množství dětí a je mimo provoz. ) V 70-tých letech vzniklo velké fotbalové hřiště u lesíka - katastr Nížebohy, využívané přestavlckými sportovci. V této době obyvatelstvo formou brigád (akce „Z“) odpracovalo na zvelebovacích akcích a výstavbě v obci ročně kolem 30 hodin na osobu.

Zemědělsky obhospodařovaná plocha v r. 1970 činila v JZD Přestavlky 803 ha a pracovalo zde 155 pracovníků - v průměru za 2453 Kč/měsíc (tj. v přepočtu inflace - v dnešní hodnotě koruny asi 12 200 Kč). JZD se r. 1974 sloučilo a dodnes pole obhospodařuje ZD Straškov . (průměrná mzda po sloučení trochu poklesla). Pěstuje se zde řepa, kořenatá zelenina, pícniny, obiloviny. Živočišná výroba tehdy byla zaměřena na chov prasat a skotu. V dnešní době je v obci živočišná výroba zrušena.

B.II.2.3. Shrnutí historického vývoje

Většina obcí v podřípském prostoru a při dolním toku Ohře je starobylého založení a archeologické nálezy dokládají, že Přestavlky nebudou vyjímkou. Sídelní struktura této části Litoměřicka je v zásadě stabilizována již od doby českého ranného středověku, to jest od 10. až 11. století. Její kořeny však sahají mnohde ještě do starších prehistorických období. Z prostoru obce Přestavlky pocházejí archeologické nálezy patřící převážně lidu kultury zvoncovitých pohárů, lidu kultury Knovízské, a slovanské doby hradištní.

Stabilizovanou sídelní strukturu pozdější vlivy podstatně nezasáhly. Vnitřní kolonizace tu znamenala převážně jen administrativní opatření - vymáhání zákupu a přechod od naturální na peněžní rentu.

Nevýznamné strukturální změny znamenal vznik barokního velkostatku i jeho pozdější redukce a raabizační parcelace. Nejvýznamnější změny v sídelní struktuře nakonec přinesl až rozvoj průmyslu, zahájený v druhé polovině 19. století.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.3. Urbanistické založení a vývoj

Dnes málo zachovaná původní kompozice obce Přestavlky je středověkého původu. Obec se rozkládala kolem nepravidelné okrouhlé návsi v místě přibližně totožném s návsí dnešní. Ves patřívala roku 1228 ke statkům kláštera sv. Jiří. Po roce 1420 se Přestavlky dostaly pánům z Hazenburka a drženy k Budyni. Zástavba se postupně rozrůstala od tohoto centra podél původních cest do polí.

Původně se zřejmě jednalo o nepravidelné shluky zemědělských usedlostí podél cest a návsi. Zástavba pozdějšího založení je poněkud odlišná. Jde o drobné domky a usedlosti, v zásadě původně většinou malá hospodářství, ze kterých zpravidla alespoň jeden člen rodiny odcházel za prací jinam.

Poslední desetiletí přinesla rozsáhlé změny ve využití západní části území obce. Šlo v prvé řadě o výstavbu vojenských „ bytovek „ a realizaci vojenského areálu v nedalekém lese.

V současnosti jsou možnosti plošného rozvoje obce prakticky vyčerpány. Při severním okraji stávající zástavby se navrhuje rozvojová lokalita rodinných domů. Ostatní plochy pro bydlení jsou navrženy v jižní partii a v prolukách.

V centrálním prostoru obce v návaznosti na náves navrhuje koncept ÚPO plochy smíšených území.

Plochy pro rozvoj výrobních a skladových funkcí koncept ÚPO lokalizuje především do prostoru po vojenských objektech.

B.II.4. B.II.4. Stavební fond a kulturní památky

Kvalita stavebního fondu v řešeném území do značné míry vypovídá o vývoji a dění v území. Povšechně lze konstatovat, že stavební fond je ve srovnání s obdobně velkými obcemi poměrně dobrý. V nejhorším stavu jsou objekty využívané původně nebo i v současnosti k zemědělské výrobě, která ve stávajících ekonomických podmínkách nevynáší dost prostředků na obnovu stavebního fondu. V brzké době budou tyto objekty vyžadovat velké investice. To se týká rovněž některých z různých důvodů nevyužívaných objektů, především bývalých kasáren.

V poměrně dobrém stavu jsou státem chráněné kulturní památky.

B.II.4.1. Památkově chráněné objekty

Památkově chráněné objekty zapsané ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek jsou na katastru Přestavlky dva:

2239 - boží muka -

- na parcele č. 666/1 západně za vsí při cestě pod lesem (býv. cesta k Budyni), pískovcová, 2,45 m výšky.

2240 - boží muka -

- na parcele. č. 854/1 na rozcestí ve vsi. (na jižním rozcestí)

B.II.4.2. Památky místního významu

Na základě průzkumů v terénu se již ve zpracované US upozorňuje na několik dalších objektů, které mají kulturní a historickou hodnotu :

Boží muka - ve vsi u severní křižovatky (křížek byl obnoven po r. 1977)

Kaplička - za vsí u silnice k Nížebohům

Prostor návsi - půdorysná kompozice a umístění rybníka, kaple, průčelí chalup čp. 1 a 2 vč. bran, zděné brány ( s původně zdobenými dřevěnými vraty) u čp. 3, 4, 13, 5, vč. klenutých dřevěných vrat stodoly u čp. 30

Opuková brána - v zadní části čp. 60

Průčelí čp. 45 až 50 - uliční fronta se štíty do ulice

Průčelí čp. 21, 20, 32, 18, 22, 17 - uliční fronta se štíty do ulice. (Nutná obnova původních otvorů)

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.5. Obyvatelstvo a bytový fond

Obec Přestavlky ve své současné podobě je územím populačně relativně stabilním. Vývoj počtu obyvatel od roku 1 850 byl pravidelně stoupající. Prudký vzestup počtu obyvatel je patrný mezi lety 1 930 a 1 945 s následujícím významným poklesem k roku 1950. V tomto poklesu je třeba vidět, mimo jiné, odchod vícečetných rodin do pohraničí těsně po druhé světové válce. Významnější pokles počtu obyvatel mezi lety 1 970 a 1 991 je možno přičítat migraci obyvatelstva do panelových sídlišť rychle rostoucích spádových center. Středisková soustava osídlení prosazovaná v 70. a 80. letech zřejmě vývoj počtu obyvatel obce příliš neovlivnila.

Výhledově lze předpokládat v důsledku zpomalení růstu spádových center, zkvalitnění dopravní dostupnosti obce, rozvoje místních pracovních příležitostí a nabídky ploch pro obytnou výstavbu vyrovnanou demografickou situaci sídla charakterizovanou přirozeným nárůstem obyvatelstva.

Vývoj je dokumentován následující tabulkou. Údaje jsou zjištěny zpracovatelem na obecním úřadě, ze Sčítání lidí, domů a bytů a z díla „Přestavlky v minulosti a nyní“.

B.II.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel obce Přestavlky v letech 1690 až 1998

Rok :	1690	1715	1777	1798	1837	1848	1854
Obyvatel :		75	145	150	220	249	250
Rok :	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel :	264	279	278	307	363	353	360
Rok :	1945	1950	1961	1970	1980	1991	1998
Obyvatel :	396	269	279	327	284	214	220

Z tabulky je zřejmý depopulační trend v posledních dvaceti letech, který v posledních cca pěti letech vykazuje známky zvratu směrem k opětovnému nárůstu počtu obyvatel. Na celkovém počtu obyvatelstva se opět mírně podílí migrace a dosti podstatně změna společensko - ekonomických poměrů.

B.II.5.2. Perspektivy vývoje obyvatelstva :

Zvrat depopulačních trendů z osmdesátých let 20. století se začíná v obci projevovat. Vhodná populační politika obecního úřadu vzhledem k nabídce ploch pro kvalitní rodinné bydlení, kterou řeší koncept ÚPO, dává předpoklad stabilizovat příznivý populační vývoj. Zpomalením vývoje spádových sídel ( Litoměřice, Roudnice ) lze předpokládat určité omezení především migračních trendů.

Dalším faktorem stabilizace populačního vývoje bude rozvoj pracovních příležitostí v obci. ÚPO vytváří podmínky pro vznik pracovních příležitostí návrhem štěrkopískovny a návrhem ploch pro smíšené funkce ve stávající zástavbě, především v v centrální části při návsi.

Nabídka ploch pro rodinné bydlení vytvořená v konceptu ÚPO představuje možnost výstavby až 39 nových rodinných domů, nové možnosti pro bydlení se otevírají i ve vyčleněných smíšených územích. Teoreticky při průměrné nejmenší obložnosti třech obyvatel na rodinný dům by obec ke konci návrhového období mohla mít 337 obyvatel. Zadání územního plánu přepokládá dosažení počtu 300 obyvatel ke konci návrhového období. Vzhledem k tomu, že určitá část ploch z hlediska urbanistického pro výstavbu vhodných a proto začleněných do územního plánu, zpravidla zůstane z různých důvodů nevyužitá, jeví se předpoklad stanovený v zadání jako reálný. Představoval by průměrný roční přírůstek 5,3 obyvatele a obec by takto dosáhla počtu obyvatel, který měla v roce 1975.

Návrhový počet obyvatel pro ÚPO je tedy 300.

Celkový potenciál území v rozsahu navrhované zástavby je až 400 obyvatel při zachování soudobého standardu bydlení.

B.II.5.3. Domovní a bytový fond

Vývoj bytového fondu svědčí o jeho mírném úbytku v osmdesátých letech, který se shoduje s obdobím poklesu počtu obyvatel. V současnosti počet bytů opět mírně narůstá novou rodinnou výstavbou a úpravami stávajících objektů. Celkový standard bydlení v obci se zlepšuje.

B.II.5.3.1 tabulka č. 4 Charakteristika domovního fondu obce Přestavlky (1991)

údaj	počet domů celkem	Bytové domy	rod. domky		neob. domy		obj. indiv. rekreace
údaj	sčítání v roce 1991	Bytové domy	abs.	v %	celk.	nev. chal.	celk.	chaty domy	vyč. chal.
počet	373	8	57	15,28	19	----	12	----	12

Od roku 1991 se změnil podstatně počet rekreačních objektů. Podle údaje obecního úřadu je v obci 34 rekreačních objektů .

Vybavení bytů je v průměru standardní, vodovod je v celé obci, dosud chybí v území kanalizace, plynofikace je dokončená, telefonizace je pro současné potřeby dostatečná.

Stavebně technický stav objektů dokumentuje výkresová část dokumentace Urbanistické studie.

Koncept ÚPO lokalizuje v obci nové plochy pro rodinnou výstavbu a navrhuje i zahuštění stávající zástavby v obci formou zástavby proluk.

Koncept územního plánu dává možnost lokalizovat v obci dostatečně pestrou nabídku rodinných domů. Jde o rozsáhlou nabídku ploch, která co do počtu realizovaných RD nemusí být v návrhovém období ÚPO zcela vyčerpána. Kapacita nově vyčleněných obytných území je až 39 rodinných domů.

Kromě zástavby rodinnými domy, která je dominantní co do nárůstu počtu bytů obec uvažuje i o výstavbě bytů v územích smíšených.

Plošný rozsah navržené zástavby odpovídá soudobému standardu bydlení.

B.II.6. Veřejné vybavení, obchod a služby

B.II.6.1. Veřejná správa

V obci Přestavlky funguje obecní úřad. Zastupitelstvo obce řídí starosta obce.

Sídlem stavebního úřadu pro Přestavlky jsou nedaleké Libochovice, kde je ve smyslu zákona 50/76 Sb. a jeho prováděcích předpisů ve znění pozdějších novel pověřený stavební úřad.

V období platnosti ÚPO se předpokládá odpovídající funkce Obecního úřadu ve stávající poloze.

B.II.6.2. Školství

B.II.6.2.1 Základní školství

V obci není Základní škola, děti chodí do škol v Budyni nad Ohří a v Roudnici nad Labem.

V návrhovém období ÚPO se neočekává obnova funkce základní školy.

B.II.6.2.2 Předškolní péče

Mateřská škola není v obci umístěna, resp. není využívána.

ÚPO nepředpokládá plošný rozvoj pro mateřské školy. Případný nárůst potřeby zařízení pro předškolní péči se v souladu se soudobými trendy předpokládá v plochách pro smíšené funkce nebo jako drobná zařízení „rodinného“ charakteru v rámci ploch pro obytnou zástavbu.

B.II.6.3. Zdravotnictví

V obci Přestavlky není samostatné zdravotní středisko ani jiné samostatné zdravotnické zařízení.

Za specializovanou lékařskou péčí dojíždějí obyvatelé do Roudnice, Budyně, nebo Litoměřic.

V obci nejsou zřízeny jesle.

ÚPO nevyčleňuje samostatné plochy pro zdravotnictví. Možnost zřízení malých lékařských pracovišť je v plochách smíšených a v plochách pro rodinné bydlení.

Specializovaná pracoviště budou pro Přestavlky vždy lokalizována v blízkých spádových centrech.

B.II.6.4. Spoje a telekomunikace

Poštovní úřad je v Roudnici nad Labem, telefonizace obce je vyhovující.

B.II.6.5. Pohřebnictví

K vybavenosti obce se rovněž počítá hřbitov, který se v obci nenachází. Obyvatelstvo Přestavlk využívá hřbitovy v okolních obcích, Roudnici nad Labem a Budyni nad Ohří, krematorium je v Litoměřicích.

Zřízení hřbitova se v návrhovém období ÚPO nepředpokládá.

B.II.6.6. Policie

Nejbližší policejní stanice je místní oddělení policie ČR v Roudnici nad Labem, případně v Budyni nad Ohří.

B.II.6.7. Obchod a služby

Obec Přestavlky je z hlediska obchodu a služeb poměrně dobře sanována.

Pohostinské provozy slouží v duchu lokálních tradic. Kulturní dům, využíván hlavně na zábavy, pořádané občanskými sdruženími (o kapacitě 110 + 60 míst), s hostincem.

U severní křižovatky je autoservis (SVAZARM) a ve východním okraj vsi soukr. autoopravna.

V obci fungují obchody s potravinami a smíšeným zbožím i prodej levného a použitého zboží.

Drobné živnostenské provozy - dílny, opravny, jsou provozovány při rodinných domech v rámci smíšených území.

Maloobchodní obrat na jednoho obyvatele se zpracovateli ÚPO nepodařilo zjistit.

Koncept ÚPO otevírá flexibilně možnosti obnovy původních obchodů a pohostinských zařízení, např. v plochách smíšených nebo menších zařízení i v plochách pro obytnou výstavbu.

Rozvoj obchodu a služeb může přinést ve výhledu obci nové pracovní příležitosti a proto bude důležitým úkolem pro zastupitelstvo obce jeho podpora.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.7. Průmysl, těžba, stavebnictví

B.II.7.1. Průmysl

V území není průmyslový podnik, ani v historii obce zde nebyla žádná aktivita průmyslového charakteru.

Možnost využití i pro výrobu průmyslového charakteru poskytuje dnes opuštěný areál kasáren na jihozápadě obce. ÚPO vyčleňuje toto území pro nerušící výrobu a sklady.

B.II.7.2. Těžba

Koncept ÚPO navrhuje v souladu s rozhodnutím zastupitelstva obce zřízení malé těžebny štěrkopísku v prostoru za dálnicí D-8, v místě, které je chráněným koridorem pro výhledové vybudování tratě vysokých rychlostí.

Těžba se bude realizovat na nevýhradním ložisku Podlusky, které do řešeného území zasahuje od severozápadu. Jde o ložisko vysoce kvalitní suroviny tvořené pleistocenní štěrkopískovou terasou.

Vytěžení ložiska před vybudováním tratě má logické opodstatnění a proto ho zastupitelstvo obce podporuje.

Tento potenciální rozvoj průmyslu představuje pro obec perspektivu pracovních příležitostí i celkového ekonomického oživení.

Rozsah těžby je v konceptu ÚPO řešen ve dvou variantách.

V menší variantě by se pískovna rozvinula na ploše 8,7 ha. Maximální roční kapacita je uvažována v úrovni 190 000 t/rok (792 t/den), plánovaná životnost pískovny 7 let.

Ve větší variantě by se pískovna rozvinula na ploše 48,08 ha, uvažuje se roční kapacita 300 000 t/rok, předpokládaná životnost 12 let.

V obou variantách by se jednalo těžbu za sucha v jednom těžebním řezu s výškou cca 9 m.

Těžba nerudních surovin má v území obce tradici. Ve skalních výchozech na jih od obce se od nepamněti v menších lomech dobýval kvalitní stavební kámen – jemnozrnný dobře opracovatelný a přitom soudržný pískovec. V okrajích pleistocenních teras nad obcí se příležitostně těžil kvalitní štěrkopísek.

Těžba surovin v jiných částech obce kromě zmíněné polohy za dálnicí již v budoucnosti nepřipadá v úvahu z důvodu ochrany přírody a krajiny. Zbytky stěnových lomů zarostlé lesem dnes leží v ploše biocentra, přispívají k pestrosti tohoto biotopu a dnešní návštěvník je vnímá jako malebná zákoutí přírody.

B.II.7.3. Stavebnictví

V obci není žádná stavební firma, která by svým charakterem přesahovala větší živnostenský provoz.

B.II.8. Zemědělství a lesnictví

B.II.8.1. Zemědělství

Stávající stav:

V řešeném území hospodaří na orné půdě kromě místních zemědělců několik subjektů rozdílného statutu, se sídly v sousedních obcích, největším z nich je ZD Straškov.

Kapacitní zemědělské areály velkovýrobního charakteru v území již nejsou, resp. neprovozují se a chátrají.

Na orné půdě se pěstují především obiloviny - ječmen jarní a ozimý, pšenice ozimá, kukuřice, z okopanin cukrovka, méně ranné brambory a krmná řepa. V osevním postupu se uplatňuje vojtěška, jetel a směska ozimá. Zelenina se příležitostně pěstuje na menších výměrách.

Půdní a klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivé, i když ne zcela ideální. Řešené území náleží klimatickému okrsku 1 s průměrnými teplotami 9 až 10°C, srážkami cca 550 mm za rok, průměrným počtem 40 až 60 suchých dnů za vegetační období a vláhovou jistotou vyjádřenou koeficientem 0-2.

Půdotvorný substrát je v území různorodý :

· sprašové hlíny

· horniny štěrkopískových teras

· křídové pískovce a slínovce

· hlinité uloženiny údolního dna

Na sprašových hlínách a hlinitých uloženinách údolního dna se vyvinuly hnědozemně, v malém rozsahu i degradované černozemě. Jde o hluboké těžší půdy s příznivým vláhovým režimem.

Na štěrkopískových terasách se vyvinuly hnědé půdy a drnové půdy na píscích, lehké a výsušné. V polohách, kde je štěrkopískové podloží kryto mocnějším pokryvem sprašových hlín, se vyvinuly rovněž degradované černozemě.

Na pískovcích s vložkami slínovců se vyvinuly skeletovité hnědé půdy a rendziny s mělkým horizontem přecházejícím do zvětralinového pláště skalního podkladu. Jde o méně kvalitní půdy, většinou zalesněné, nebo zarostlé nelesní zelení.

Zemědělství prochází etapou útlumu a dosud neukončené restrukturalizace. V území však i přes nepříznivou situaci nebyla dosud zaznamenána ve větším měřítku neobhospodařovaná orná půda.

Sady a zahrady jsou obhospodařovány místními obyvateli. Sady a zahradnictví velkovýrobního charakteru v území nejsou.

Návrh:

V průběhu návrhového období ÚPO nedojde k podstatným změnám v zemědělském hospodaření. Očekává se stabilizace vnějších ekonomických podmínek zemědělské výroby, které by měla odpovídat nová rovnováha uvnitř místní zemědělské soustavy.

ÚPO nenavrhuje v obci žádná nová zařízení pro kapacitní zemědělskou výrobu, zejména živočišnou. Dominantní bude v území výroba rostlinná a její zázemí bude ponejvíce na území sousedních obcí. Zázemí pro rostlinnou výrobu je možné částečně obnovit v původních plochách, v ÚPO vyčleněných pro smíšené funkce. Přestavlky již v zásadě ztratily charakter zemědělské obce a budou se rozvíjet jako residenční sídlo s rozvojem vlastních převážně nezemědělských pracovních příležitostí.

Územní plán navrhuje nové plochy rodinné zástavby, které dotvářejí obrys sídla v krajině a netříští zemědělské hony.

Vyhodnocení záboru ZPF :

Zábory pro výstavbu

číslo záboru	plocha ha	původní kultura	BPEJ	Třída ochrany	Účel záboru	Poloha vůči obci
1	1,79	LOUKA	1.19.11	IV	Výstavba RD	mimo
2	0,46	ZAHRADA	1.19.11	IV	Výstavba RD	mimo
3	0,07	ZAHRADA	1.19.11	IV	Výstavba RD	mimo
4	0,57	ORNÁ	1.01.00-10% 1.19.11-30% 1.31.11-60%	I, IV, V	Výstavba RD	mimo
5	0,17	ORNÁ	1.31.11	IV	Výstavba RD	mimo
6	0,23	ORNÁ	1.19.11	IV	Výstavba RD	mimo
7	0,60	ORNÁ	1.19.11	IV	Výstavba RD	mimo
8	0,83	ORNÁ	1.19.01 - 85%, 1.21.04 - 15%	III, V	Sportovní plocha	mimo
9	0,10	ZAHRADA	1.31.11	IV	Výstavba RD	uvnitř
10	0,17	ZAHRADA	1.01.00-10% 1.19.01-90%	I, III	Výstavba RD	uvnitř
11	8,70	ORNÁ	1.01.00 - 66%, 1.22.13 - 34%	I, V	Pískovna	mimo

Celkem:	13,69

Varianta těžby

11	21,75	ORNÁ	1.01.00 - 60%, 1.22.13 - 40%
12	26,33	ORNÁ	1.01.00 - 40%, 1.22.13 - 30% - 1.22.10 - 10%, 1.04.01 - 20% I, V, IV, IV

Varianta	53,07

Zábory pro ÚSES a krajinnou zeleň

U1	0,09	ORNÁ	1.19.11	IV
U2	0,20	ORNÁ	1.19.11	IV
U3	0,21	ORNÁ	1.19.04	IV
U4	0,04	ORNÁ	1.19.04	IV
U5	6,70	ORNÁ	1.19.11	IV
U6	0,59	ORNÁ	1.31.04	V
U7	0,07	ORNÁ	1.31.04	V
U8	0,66	ORNÁ	1.31.04 - 50% ; 1.01.00 - 50%	V, I
U9	0,22	ORNÁ	1.22.11	IV
U10	0,13	ORNÁ	1.31.04	V
U11	0,21	ORNÁ	1.31.04	V
U13	0,78	ORNÁ	1.04.00 - 60%, 1.14.01 - 40%	V, II
U14	0,34	ORNÁ	1.14.01	II
U15	0,53	ORNÁ	1.04.00.	IV
U16	0,76	ORNÁ	1.04.00 - 50%, 1.05.00 - 50%	IV, III
U17	0,78	ORNÁ	1.05.00.	III
U18	0,49	ORNÁ	1.05.00 - 80%, 1.14.01 - 20%	III, II
U19	0,11	ORNÁ	1.05.01.	III

Celkem:	12,91

Varianta těžby:

U20	2,48	ORNÁ	1.05.01 - 35%, 1.04.01 - 75%	III, IV

Varianta	15,39

Zábor ZPF pro plochy obytné výstavby v obci a pro plochy související vybavenosti činí : 4,99 ha.

Největší zábor představuje zábor pro rodinné domy ve stráni nad obcí, který nezabírá kvalitní půdy a netříští ucelené obhospodařované polnosti.

Zábor pro štěrkopískovnu, který, pokud nebude vystřídán záborem pro trasu vysokorychlostní železnice, bude záborem dočasným, představuje –

- ve variantě menší pískovny : 8,70 ha.

- ve variantě větší pískovny : 48,08 ha.

V obou variantách se počítá se zemědělskou rekultivací vytěženého prostoru. Ve variantě menšího plošného rozsahu je reálné celý vytěžený prostor, cca 8 000 m³, zaplnit inertním materiálem a beze zbytku zemědělsky rekultivovat. K rekultivaci by se použilo selektivně skrytého podorničí a ornice, délka potřebné biologické rekultivace se předpokládá tříletá. Po té by se plocha, buď celá nebo část severovýchodně od vysokorychlostní trati ( směrem k letišti Roudnice ), stala opět plnohodnotnou zemědělskou půdou. Prostor mezi VRT a dálnicí by byl patrně (výhledové řešení za návrhovým horizontem ÚPO) krajinnou zelení.

V druhé, plošně rozsáhlejší variantě se předpokládá pouze částečné zaplnění vytěžené plochy inertním materiálem a rekultivaci po těžbě ve snížené úrovni. To by vzhledem k celkovému rozsahu území nepůsobilo v krajině rušivě. Velká vytěžená plocha s relativně nízkými začištěnými okraji by již nebyla vnímána jako „propadlina“. Rekultivace v nižší úrovni na podloží vápnitých pískovců s řádově nižší propustností by dávala předpoklad obnovení půdního profilu s příznivějším vláhovým režimem.

Celkový zábor pro vytvoření všech plánovaných prvků ÚSES, včetně interakčních prvků činí pro variantu s menší štěrkopískovnou : 12,91 ha.

Ve variantě s větší štěrkopískovnou se předpokládá zřízení rozsáhlejšího pásu přírodní nelesní zeleně mezi dálnicí D 8 a těžebnou, který by se již do ZPF nevracel a byl by ponechán jako krajinná zeleň odcloňující dálnici proti okolní krajině a městu Roudnici nad Labem. V tom případě by celkový zábor pro zeleň činil: 15,39 ha.

B.II.8.2. Lesnictví

V řešeném území se nacházejí významné souvislé lesní plochy v prostoru jižně od obce.

Lesy v území jsou převážně charakteru borové doubravy, v menší míře habrové doubravy, na svažitých polohách s vtroušeným akátem. Akátiny se vyskytují i na menších výměrách lesní půdy roztroušených v krajině. Stav porostů je i přes výrazné zlepšení v posledních letech narušený působením atmosferických emisí, vyžaduje průběžnou obnovu s využitím zkrácené obmýtní doby. Má však dobrou perspektivu obnovení kvalitních smíšených porostů.

Všechny lesy v území mají vysokou hodnotu krajinářskou, půdoochrannou a jako prvky územního systému ekologické stability. Větší lesní celky ale i drobné lesíky a remízky v polích jsou významné z hlediska myslivosti.

Návrh:

V návrhovém období ÚPO nedojde ke změnám ve výměře lesů ani v zásadách hospodaření v lesích.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.9. Technická infrastruktura

B.II.9.1. Vodní hospodářství

B.II.9.1.1 Zásobování vodou

Stávající stav:

V celé obci je vybudován vodovod. Distribuční vodovodní síť je v současnosti již napojena na skupinový vodovod Roudnice nad Labem společně se sousední obcí Nížebohy ( místní část Budyně nad Ohří ). Přívodní řad DN 90 je veden od severu podél cesty do Dušníků společně s přívodním plynovodním řadem. Napojení na hlavní řady skupinového vodovodu je v obci Dušníky, kde je rovněž vodojem ovládající zásobovanou oblast.

Původní vodní zdroj, stará vodárna v Přestavlkách, je nyní mimo provoz.

Návrh:

ÚPO navrhuje pouze další rozvíjení stávající vodovodní sítě pro potřeby nové zástavby v obci. Kromě toho je třeba počítat s průběžnou obnovou stávajících vodovodních řadů, které budou v průběhu návrhového období územního plánu nahrazeny novými z tlakového PVC nebo lPE.

Minimální profil nově pokládaných a obnovovaných uličních řadů je D 90. Z uličních řadů bude zajišťována potřeba vody pro hasební zásah v případě požáru, proto budou osazeny požárními hydranty podzemními DN 80 v maximální vzdálenosti 120 m.

Původní zdroj se navrhuje vhodným způsobem zakonzervovat a ponechat pro potřeby havarijního zásobování vodou.

Předpokládaná spotřeba pitné vody v obci:

300 obyvatel á 130 l/obyvatele/den 39 000 l/den

vybavenost á 15 l/obyvatele/den 4 500 l/den

živnostenské provozy odhad 5 000 l/den

zemědělství odhad 5 000 l/den

výroba odhad 5 000 l/den

Celkem : 58 500 l/den

Q₂₄= 58 500 l/den = 0,68 l/s ; Q_{d max}= 1,5 * Q₂₄= 87 750 l/den

Q_{h max}= Q_{d max} * k_h / 86400 = 87 750 * 2,1 / 86400 = 2,16 l/s

B.II.9.1.2 Odkanalizování

B.II.9.1.2.1 Splaškové vody

V Přestavlkách v současnosti není soustavná kanalizace. Odpadní vody jsou jímány v domovních žumpách a vyváženy na ČOV Roudnice n. Lab. Těsnost žump není zaručena, stavební stav není ověřen. Pravděpodobnost úniků odpadních vod do půdy a podzemních vod je vysoká. Jde o nevyhovující stav, který zejména po zkvalitnění zásobování obce vodou vyžaduje naléhavé řešení.

Koncept ÚPO ve smyslu dříve zpracovaných dokumentací navrhuje komplexní odkanalizování obce splaškovou kanalizací.

Terénní konfigurace je příznivá k tomu, aby veškerá odpadní voda mohla být svedena gravitačně do jediného místa. Proto je navržena gravitační kanalizace. Bude provedena z plastových trub pro uložení v zemi s typovými revizními šachtami. Profil celé stokové sítě bude jednotný – D 250. Jde minimální profil k použití na veřejné kanalizaci podle ČSN a vzhledem k velikosti obce postačí pro všechny stokové úseky včetně koncové větve. Přípojky jednotlivých nemovitosti budou v profilu D 150 ( max. D 200 ). Kanalizace bude prováděna v otevřeném paženém výkopu, uložení v hloubkách od 1,7 do 2,5 m.

Vzhledem k velikosti obce a absenci dostatečně vodného recipientu v řešeném území není vhodné z hledisek vodohospodářských řešit čištění odpadních vod pro Přestavlky samostatně. Ve smyslu dříve zpracovaného zadání stavby – „Splašková kanalizace a společná ČOV Nížebohy – Přestavlky“ z roku 1991 se navrhuje společné řešení pro obě uvedené obce. Optimální řešení spočívá ve vybudování čerpací stanice odpadních vod v místě, kde Tvrdodolská svodnice podchází silnici II/246, protože jde o polohu, kam lze bez problémů gravitačně soustředit i odpadní vody z Nížeboh. Čerpací stanice by dopravovala odpadní vody z obou obcí do stokové sítě města Budyně nad Ohří. Čištění odpadních vod by pak probíhalo společně v modernizované čistírně odpadních vod města Budyně nad Ohří, recipientem vyčištěných vod je řeka Ohře.

Tato společná investice je typickou investicí pro sdružení (svazek) obcí, jakým je Sdružení obcí Budyňsko, kam Přestavlky náleží.

Očekávaná produkce odpadních vod z Přestavlk odpovídá očekávané spotřebě pitné vody – 58,5 m³/den. Pro stav na konci návrhového období územního plánu, tedy kolem roku 2017.

Pro dimenzování kanalizace je třeba počítat s delším časovým obdobím, cca 50 let, kdy by obec mohla dosáhnout až 400 obyvatel. Tomu odpovídá dimenzionální množství splaškových vod - 75,0 m³/den.

Očekávaná produkce znečištění splaškových vod v území obce činí 18 kg BSK₅/den ke konci návrhového období ÚPO a 24 kg BSK₅/den v dlouhodobém výhledu 50 let

B.II.9.1.2.2 Dešťové vody

Dešťové vody v celé obci jsou odváděny převážně povrchově. Recipientem dešťových vod je místní strouha, která je po většinu roku bez odtoku. Strouha se nazývá Tvrdodolská svodnice, též Přestavlcký potok, je pravostranným přítokem řeky Ohře. Vody jsou do ní svedeny systémem příkopů, propustků a krátkých zatrubněných úseků rozptýleně.

Stávající řešení vyhoví i po návrhové období ÚPO. Nově navržené komunikace budou doplněny odvodňovacím příkopem, pokud nepostačí odvádění vod po zpevněné krajnici s převýšeným obrubníkem. Bude detailně řešeno v projektech komunikací. Doporučuje se používat nepropustné povrchy komunikací pouze v nejnutnějším rozsahu. U zklidněných ulic používat pouze dlažbu se zapískovanými spárami na propustném podkladu. Systém povrchového odvodnění je třeba pečlivě udržovat, aby nedocházelo při přívalových deštích k zaplavení zahrad a domů. Pokud bude obec pravidelně dbát na čistotu příkopů, struh a propustků, půjde o nejekonomičtější a přitom bezpečné řešení.

U veškeré nové zástavby a v přiměřené míře i u objektů stávajících je třeba preferovat důsledně zasakováni dešťových vod na vlastních pozemcích. Geologická situace je pro zasakování dešťových vod příznivá. Doporučuje se i jímání dešťových vod do podzemních plastových nádrží a jejich využívání pro závlahu zahrad. Přepad z nádrží je optimální zaústit do zásakového drénu nebo třeba jen do pískového obsypu zapuštěné nádrže. Uchování co největšího objemu srážkových vod v území zlepšuje mikroklima obce a pomáhá udržet příznivý vláhový režim okolních pozemků, využití pro závlahu šetří vodní zdroje.

B.II.9.1.3 Vodní toky

Zastavěné území obce a větší část volné krajiny v řešeném území spadá do povodí „Tvrdodolské svodnice“, rovněž nazývané Přestavlcký potok. Pouze okrajové části území na severovýchodě, obrácené k Roudnici a Klenči spadají do povodí potoka Čepel (1-13-04-035). Tvrdodolská svodnice i Čepel jsou pravostrannými přítoky Ohře. Tvrdodolská svodnice nemá vlastní číslo hydrologického pořadí. Řešené území spadá převážně do povodí „Ohře nad Čepelem“, číslo hydrologického pořadí 1-13-04-056.

Tvrdodolská svodnice je jako tok vyznačena v celém průtahu obcí již v mapě stabilního katastru z roku 1844, tehdy začínala cca 300 m výše v polích nad obcí. V současnosti začíná upravená část svodnice až pod hlavní ulicí obce. Jde o občasný tok, stálý průtok v Tvrdodolské svodnici začíná až v katastru Nížebohy, někde mezi silnicemi II/246 a I/30.

Koncept ÚPO navrhuje udržování Tvrdodolské svodnice v katastru obce pravidelným čištěním koryta a údržbou břehového porostu tak, aby mohla sloužit jako recipient dešťových vod pro obec Přestavlky.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.9.2. Energetika

B.II.9.2.1 Zásobování elektrickou energií

Obec Přestavlky je zásobována z jediného transformátoru 22/0,4 kV, 250 kVA v severní části obce. Trafo je napojeno venkovním vedením VN z hlavního vedení Doksmi. Vlastní trafostanici měl vojenský objekt v jihozápadní části obce, rovněž napojenou venkovním vedením 22 kV. Ta je nyní mimo provoz, trafo je demontováno, venkovní vedení je zachováno.

Kapacita venkovního vedení i trafostanice je vyhovující, stanice dovoluje i další zkapacitnění. Kvalita zásobování obce elektrickou energií je limitována možnostmi sekunderních rozvodů NN.

Rozvody NN v obci jsou převážně venkovní na sloupech, místně i na konzolách z průčelí domů. Pouze novější objekty vojenských bytovek jsou napojeny ze zmíněné trafostanice kabelem NN.

Územní plán navrhuje vzhledem k objemu plánované výstavby, pro zkvalitnění zásobování zejména jižní části obce oddálené od stávajícího trafa a pro odlehčení oblasti severní, zřízení nové trafostanice na rohu u bytovek. Napojení se předpokládá prodloužením venkovního vedení z bývalých kasáren podél cesty až na okraj obce, kde se zřídí kabelový svod. Vlastní nová trafostanice „Bytovky“ bude kabelová v typovém kiosku se sedlovou střechou. Předpokládá se osazení trafem 250 kVA, podle potřeby lze trafo vyměnit za výkonnější až do 630 kVA.

Stávající trafostanice ve vojenském objektu se navrhuje k obnově v souvislosti s novou náplní areálu – nerušící výroba a sklady.

Pokud by se nepodařilo najít nové využití pro bývalá kasárna, připadá v úvahu jako varianta napojení nové TS „Bytovky“ VN kabelem vedeným v zemi v trase stávajícího kabelu NN od stávající trafostanice pro obec, kde by musel být zřízen kabelový svod. Případné napojení nové TS zavěšeným DISTRI-kabelem se vylučuje z důvodů estetických.

Pro novou výstavbu rodinných domů se navrhuje napojení NN kabelem vedeným od TS nebo v první fázi od vhodného místa stávajících venkovních rozvodů. Stávající venkovní rozvody NN se navrhuje rekonstruovat přednostně jako kabelové. Postup rekonstrukce rozvodů NN bude od TS a centrální části obce. Venkovní vedení lze prozatímně ponechat pouze v rozvolněné zástavbě na okrajích obce.

Bilance spotřeby el. energie, současná spotřeba (kVA)	počet jednotek	příkon na jednotku	celkem
S o u č a s n á z á s t a v b a :
Rodinné domy v kat. A	50	5,5	275
Rodinné domy v kat. B1	13	7	91
b.j. v bytových domech	32	4,5	144
Živnostenské provozy	odhad		20
Veřejná vybavenost	odhad		8
Technická vybavenost			8
Veřejné osvětlení			2
N o v á z á s t a v b a : ( přibývá )
Rodinné domy v kat. A	20	6,5	130
Rodinné domy v kat. B1	19	7,5	142,5
b.j. ve smíšených územích (odhad)	4	4,5	18
Živnostenské provozy	odhad		20
Veřejná vybavenost	odhad		5
Výroba a sklady	odhad		60
Veřejné osvětlení			1
Součet :			924,5
Součet výkonu navržených TS		900, max. 1280

Pozn.: Spotřeba u stávajících objektů reflektuje předpokládaný stav na konci návrhového období ÚPO, resp. očekávaný standard vybavenosti stávajících objektů. Do bilance je zahrnut maximální počet rodinných domů, který odpovídá kapacitě navržených ploch pro obytnou výstavbu. Ten však podle našich zkušeností nebývá zpravidla z různých příčin reálně dosažen.

Pro potřeby zásobování obce v návrhovém období ÚPO se navrhuje osazení trafostanic :

TS Obec stávající 400 kVA

TSBytovky navržená 400 kVA

TS Kasárna stávající 100 kVA

V případě potřeby je reálné zkapacitnit TS Bytovky na 630 kVA a TS Kasárna na 250, ( až 400 kVA ).

Vlastní zásobování samostatnou trafostanicí se předpokládá pro pískovnu v oddálené poloze za dálnicí D8.

B.II.9.2.2 Zásobování plynem

Území je kompletně nově plynofikováno společně se sousedními obcemi Nížebohy a Dušníky. Středotlaká plynovodní síť rozvádí zemní plyn a je budovaná pro tlakovou hladinu max. 400 kPa. Provozovaná je na hladině 300 kPa. V obci je z plastového potrubí lPE D 50 až D 63, přívodní řad do obce D 90. Jednotliví odběratelé jsou vybaveni domovními regulátory STL/NTL. Distribuční síť zmíněných obcí je napojena na novou regulační stanici VTL/STL 800 m³/h, která leží v Dušníkách u hlavního VTL. řadu DN 500, PN 40.

Středotlaký plynovod je nejmladší z trubních sítí pro zásobování obyvatelstva v území. Má potřebné kapacity pro další rozvoj a dlouhou předpokládanou životnost.

ÚPO rozvíjí založený systém zásobování plynem v obci návrhem nových krátkých úseků STL. plynovodu pro novou zástavbu.

Předpokládaná spotřeba zemního plynu :

102 RD á 3500 m³/rok 357 000 m³/rok

36 bytů á 2 000 m³/rok 72 000 m³/rok

živnostenské provozy odhad 50 000 m³/rok

vybavenost odhad 5 000 m³/rok

Maloodběr celkem : 484 000 m³/rok

Velkoodběr

– výroba a sklady v areálu bývalých kasáren cca 100 000 m³/rok

Bilance vychází z předpokladu realizace všech rodinných domů na všech vyčleněných plochách pro obytné funkce.

B.II.9.3. Spoje

V území je vybudována místní telefonní síť napojená na digitální telefonní ústřednu Nížebohy, jejíž kapacita je operativně rozšiřována v souladu s vývojem poptávky po telekomunikačních službách.

Kapacita stávající telefonní sítě v současnosti vyhovuje a dosud nejsou vyčerpány všechny možnosti jejího zkapacitnění včetně využití k tomu určených technických prostředků.

Trasy spojových kabelů jsou předmětem obchodního tajemství Českého Telecomu, a.s. a nezakreslují se do zveřejňované dokumentace.

Koncepce ÚPO navazuje na stávající zařízení spojů. Nemá nároky na nová spojová zařízení s plošným průmětem do území (kromě pokládky nových kabelů v komunikacích).

Pokud se uskuteční všechny předpokládané aktivity v území, jak podnikatelské, tak rozvoj obytných funkcí v území k tomu konceptem ÚPO vyčleněných, předpokládá se ke konci návrhového období ÚPO potřeba provedení komplexní obnovy telefonní sítě v obci.

Předpokládaná potřeba na konci návrhového období ÚPO je max. 260 HTS.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.9.4. Doprava

B.II.9.4.1 Širší dopravní vztahy

Území obce Přestavlky je dopravně dostupné pouze po silnici. Dopravní kostru širšího okolí obce tvoří :

- Dálnice D 8 Praha, Lovosice, Ústí n. Lab., SRN, úsek mezi MÚK Roudnice a MÚK Doksany.

- Silnice druhé třídy II / 608, bývalá I/8

- Silnice druhé třídy II / 240, Praha, Velvary, Roudnice n. Lab. přes MÚK Roudnice

- Silnice druhé třídy II / 246 Mělník, Roudnice n. Lab., Budyně nad Ohří, Louny

- Silnice první třídy I / 30 MÚK Doksany, Budyně nad Ohří, Zlonice, Slaný

Silniční dopravní kostra je po dokončení úseku dálnice D8 stabilizovaná a v návrhovém období územního plánu a ani v dlouhodobém výhledu se neočekávají žádné změny.

Vybudováním dálnice D8 došlo k přerušení původní silnice III/24046, která spojovala Přestavlky s Roudnicí nad Labem. Spojení se nyní realizuje přes silnici II/608 na kruhový objezd křižovatky II/608 x II/240 „U Krobiána“ a nadjezdem MÚK Roudnice nad Labem po silnici II/240 do města Roudnice nad Labem.

Nejbližší nádraží je v Roudnici nad Labem na trati Praha – Děčín, nejbližší železniční stanice je v Budyni nad Ohří na trati Roudnice nad Labem – Louny. Železniční doprava nemá pro rozvoj obce podstatný význam.

Ve výhledu je do území situována trasa vysokorychlostní tratě (VRT) spojující sever a jihovýchod Evropy. V řešeném území vedou dvě varianty trati. Pro obě je vyznačen koridor o šíři 600 m, který je územně chráněn. Nejsou v něm navrhovány stavby ani jiné aktivity, kromě vytěžení místního ložiska štěrkopísku, které musí být ukončeno do termínu zahájení prací na VRT.

Nejbližší splavnou řekou je Labe s přístavem v Roudnici nad Labem. V Roudnici nad Labem je rovněž sportovní letiště bez většího dopravního významu, jehož ochranné pásmo zasahuje do severovýchodního okraje řešeného území.

B.II.9.4.2 Místní komunikační síť

Hlavní osou místní komunikační sítě silnice třetí III/24046, která spojuje silnici II/246 v Nížebohách se silnicí II/608 u Přestavlk. V obci tvoří místní sběrnou komunikaci funkční třídy B II. Má povrch z asfaltobetonu, šířkové patrametry ve směru na Nížebohy odpovídají kategorii S 7,5/60, východním směrem šířka komunikace nedosahuje v celém úseku uvedených parametrů.

V zastavěném území jsou při této komunikaci chodníky, po severní straně je chodník v celé délce, po straně jižní ve zúženém úseku podél zemědělských objektů ve východní části obce chybí.

V návrhovém období ÚPO se počítá s rekonstrukcí uvedené komunikace a s jejím rozšířením na parametry kategorie S 7,5/60 v celém rozsahu. V obci se navrhuje omezit dopravním značením, případně doplněným retarderem rychlost projíždějících vozidel na 30 km/h.

Kolmo směrem jižním se na uvedenou komunikaci v obci napojuje místní obslužná komunikace vedoucí přes centrum obce okolo kulturního domu, obecního úřadu a přes náves do jižních partií obce a k areálu bývalých kasáren. Tato komunikace je v dobrém stavu se živičným povrchem, dosahuje parametrů kategorie MO 8, po obou stranách jsou chodníky. V návrhovém období bude ponechána ve stávajících parametrech s odpovídající údržbou.

Ostatní komunikace v obci mají charakter zklidněných ulic a při dodržování rychlosti jízdy, jak je vyhláškou o pravidlech silničního provozu pro pěší zóny a zklidněné komunikace požadováno, nedochází k dopravním problémům. Proto se navrhuje v obci tyto komunikace označit odpovídajícím dopravním značením.

ÚPO navrhuje vybudování jednoho úseku obslužné komunikace v kategorii MO 7,50 pro obsluhu rodinných domů a smíšených území v západní části obce. Dále se navrhuje vybudování nové zklidněné komunikace ve stopě stávající polní cesty pro obsluhu jednostranné zástavby navržené kolem této komunikace v severní partii obce. Tato komunikace bude rovněž jasně vyznačena jako zklidněná dopravním značením.

U ostatních komunikací v obci se navrhuje jejich postupná rekonstrukce, především zahrnující zpevnění povrchu a úpravu krajnic.

B.II.9.4.3 Komunikace v krajině

Stávající polní a lesní cesty umožňují obhospodařování všech pozemků v území obce i rekreační využívání krajiny (cykloturistika). To je však podmíněno jejich odpovídající údržbou.

Nové polní cesty jsou navrhovány v souvislosti se založením nových biokoridorů, aby byla umožněna péče o porosty a pozemky rozdělené biokoridorem byly přístupné pro obhospodařování.

Ve volné krajině bez využití zůstává úsek bývalé silnice III/24046 v úseku za křižovatkou se silnicí II/608 přeťatý bez napojení dálnicí. V úseku od dálnice na jih bude využíván pouze k přístupu na pozemky jako místní cesta. V úseku od dálnice na sever bude sloužit pro příjezd a dopravu vytěženého štěrkopísku z navržené štěrkopískovny a to v obou variantách. Bude využito stávajícího nájezdu na silnici II/240 (mimo řešené území v blízkosti letiště), kde bude upraven nájezd tak, aby umožňoval potřebný rozhled.

Územím obce nevedou žádné značené turistické stezky a cyklotrasy. Trasování turistických stezek a cyklotras je možné po místních komunikacích a polních nebo lesních cestách.

B.II.9.4.4 Doprava v klidu

Parkovací stání se navrhují před kulturním domem a obecním úřadem podélně na odstavném pruhu vyčleněném z obslužné komunikace, kapacita 7 vozidel. Parkoviště je před prodejnou požitého zboží, bude zachováno, kapacita cca 10 vozidel.

Vojenské bytovky nemají vyřešeno odstavení vozidel. Navrhuje se řešení v rámci ploch vyčleněných jako čistě obytné území v okolí bytovek, kde lze budovat garážové přístřešky nebo řadové garáže.

B.II.9.4.5 Dopravní vybavenost

V obci je v provozu malá autodílna charakteru živnosti v objektu společně s bydlením.

Jiné objekty dopravní vybavenosti se v území nepožadují a nenavrhují.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

B.II.10. Struktura osídlení

B.II.10.1. Obec Přestavlky v obslužných a pracovních vztazích

Území obce Přestavlky je možno souhrnně hodnotit jako poměrně kompaktní sídlo a zřetelně specifikované nezastavěné území, využité převážně k zemědělství, méně k lesnictví. V krajině není významný podíl chatové zástavby.

V souvisle urbanizovaném území převažuje funkce obytná a smíšená s podílem obchodu, služeb a veřejného vybavení, v ucelených plochách pak funkce zemědělské, v současné době nevyužité.

Vnitřním jednotícím elementem je jednak spádovost území vzhledem k okolním centrům a dále pak především obytný a rekreační potenciál sídla.

Z hlediska budoucí vnitřní homogenity obce je rozhodující udržet příznivé populační tendence rozvojem místních pracovních příležitostí. Územní plán proto řeší lokalizaci výrobních ploch a zařízení místního i nadmístního významu, pestrou nabídku ploch pro bydlení a rozvoj ostatních funkcí v území.

Celkově je obec ( a všechny její části ) obslužně převážně závislá na vnějších vztazích především v oblasti služeb a vyšší vybavenosti. V oblasti pracovních příležitostí je závislost význam

B.II.10.2. Urbanistická koncepce jednotlivých částí obce

B.II.10.2.1 Prostor centra Přestavlk

je prostorem reflektujícím více místní kulturní a historické tradice, méně pak plnícím funkce centra obce.. Obchod, služby a veřejné vybavení se soustřeďují v okolí obecního úřadu . Zástavba v této části má měřítko a hmotové členění odpovídající centru obce, očekávané jádrové funkce však nejsou dostatečně rozvinuty.

Drobné provozy obchodu a služeb jsou přípustné i v rámci stávajícího obytného území malých sídel.

B.II.10.2.2 Nová zástavby západně od centra obce

má charakter doplnění jednostranně obestavěné ulice a ukončení zástavby obce jasnou západní hranicí. Přechází do volné krajiny s dostatkem rozptýlené krajinné zeleně.

Proti bytovkám je navržena zástavba proluky.

B.II.10.2.3 Prostor jižního okraje obce

Doplňuje chybějící ukončení zástavby okolo návsi a umísťuje do nové polohy sportovní areál, který byl zrušen v severní části obce.

B.II.10.2.4 Severní okraj obce

Je navržena zástavba rodinnými domy, oddělená od volné krajiny biokoridorem.

B.II.11. Krajina a životní prostředí

B.II.11.1. Základní charakteristiky řešeného území

B.II.11.1.1 Klimatické poměry :

Klimatický region T2 : - suchý, nížinový

- prům. roční teplota 10° C a více

- v lednu -2 - - 3° C

- červenci 18 – 19° C

- v říjnu 7 – 9° C

- dubnu 8 - 9° C

- suma teplot nad 10° C 2 800 - 3 000

- prům. roční úhrn srážek (mm) 550 - 650

- vláhová jistota 15 – 20

- počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 – 50

- počet dnů jasných 40 – 50

- počet dnů zamračených 120 – 140

- počet dnů letních 50 – 60

- počet dnů mrazových 100 – 110

- počet dnů ledových 30 - 40

B.II.11.1.2 Geologie a geomorfologie

Z geomorfologického hlediska leží řešené území na okraji Řípské tabule, která je podcelkem Dolnooharské tabule. Ta je representována parovinou, kterou zanechalo po svém ústupu druhohorní křídové moře. Je budována jeho sedimenty - pískovci a slínovci turonského a cenomanského stáří pokrývajícími starší prvohorní a starohorní podklad. Na pískovcích byly v dávné vltavsko-labské soutokové oblasti uloženy pleistocenní říční terasy tvořené vrstvami štěrkopísků mocnosti až 15 m. Ty jsou místy překryty sprašovými hlínami.

Vodní toky Labe a Ohře, založené původně na křídovém povrchu, se postupně epigeneticky zařezávaly do křídového podloží. Vznik místy poměrně rozsáhlých, strukturně denudačních plošin byl podmíněn úložnými poměry sedimentů.

Druhohorní pískovce v řešeném území nasedají na prvohorní permokarbonský platformní pokryv tvořený pískovci a arkózami kladenského souvrství.

Z regionálně geologického hlediska tvoří předplatformní základ řešeného území horniny náležející jednotce barrandienského proterozoika středočeské oblasti. Jsou tvořeny převážně bazickými vulkanity ( spility ) v oblasti metamorfované převážně ve facii zelených břidlic s doprovodem jílových břidlic a drob. Právě tak jako permokarbonské tak i starší horniny nikde v řešeném území ani v blízkém okolí nevycházejí na den.

Detailní modelace povrchu je poměrně mladá – proběhla činností řek a jejich přítoků v závěrečných fázích čtvrtohor. Rozsah a tvar údolí v němž obec leží i mocnost sedimentů na jeho dně nasvědčuje tomu, že v dobách geologicky nedávných k údolí patřilo mnohem rozsáhlejší povodí, které vývojem říční sítě přešlo bifurkací s náčepným loktem jižně od Klenče do povodí potoka Čepele.

B.II.11.1.3 Pedologie

Vývin půd odpovídá horninovému substrátu, kterým jsou v řešeném území:

· sprašové hlíny

· horniny štěrkopískových teras

· nivní písčité uloženiny

· křídové pískovce ( minimální zastoupení )

Na spraších a sprašových hlínách se vyvinuly hnědozemně, v malém rozsahu i degradované černozemní půdy. Jde o hluboké těžší půdy s příznivým vláhovým režimem.

Na štěrkopískových terasách se vyvinuly hnědé půdy a drnové půdy na píscích, lehké a výsušné. V polohách, kde je štěrkopískové podloží kryto málo mocným pokryvem sprašových hlín, se vyvinuly degradované černozemě.

V nivní poloze se vyvinuly lužní půdy, středně těžké s příznivými vláhovými poměry, představují nejkvalitnější půdy v území vhodné pro pěstování zeleniny.

Na pískovcích se vyvinuly skeletovité hnědé půdy s mělkým horizontem přecházejícím do zvětralinového pláště skalního podkladu. Jde o méně kvalitní půdy, většinou zalesněné.

B.II.11.1.4 Hydrogeologické poměry

hydrogeologicky je oblast součástí komplexu platformních pokryvů převážně druhohorních křemenných pískovců s vysokou propustností puklinového i průlinového charakteru. Z méně propustných hornin se uplatňují sprašové pokryvy a jílovcové izolátory v křídových souvrstvích. V řešeném území však jejich výskyt není z hydrogeologického hlediska významný.

Hladina podzemních vod je převážně spojitá s výskytem lokálních artézských stropů.

B.II.11.1.5 Geobotanické a zoologické poměry :

Vegetační stupeň bukovo - dubový v západní části území přechází v biocenózu údolních niv. Původním rostlinným společenstvem jsou luhy a olšiny, šípákové doubravy a duboborové háje. Tato rostlinná společenstva jsou představována biochorou II-16-1.

Z hlediska zoocenologického lze řešené území rozčlenit v zásadě na dvě základní skupiny biotopů. Jsou to ploché tabule Řípské plošiny a široce rozevřené údolí dolní Ohře. Pro obě nejsou k dispozici podklady pro podrobnější hodnocení zoocenózy.

B.II.11.2. Chráněná příroda

Ve správním území obce Přestavlky se nenacházejí žádná území chráněnná podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Rovněž se zde nenacházenjí žádné významné nebo chráněné stromy.

Územní plán respektuje a doplňuje stávající hodnotnou zeleň v krajině i v zástavbě obce. Jde např. o vysokou zeleň na návsi u kapličky, u požární zbrojnice, u křížku při severní křižovatce, atd.

Koncept ÚPO navrhuje doplnění rozptýlené zeleně v krajině nad rámec plánu ÚSES. Jde o doplnění stromořadí podél silnice a podél polních cest.

„Památným“ stromem v lokálním měřítku je například hruška u polní cesty směrem k Levému háji.

B.II.11.3. Ložiska nerostných surovin

Do severovýchodní části území zasahuje nevýhradní ložisko štěrkopísku Podlusky. Jde o ložisko kvalitní suroviny, které leží v území vyčleněném pro koridor vysokorychlostní trati. Pokud by byla trať realizována před vytěžením ložiska, již nikdy by prakticky nemohlo dojít k využití zdejších zásob kvalitní suroviny a potřeba její by se sanovala těžbou v jiných oblastech, kde by docházelo k poškozování krajiny. Krajinný ráz ve zmíněné oblasti je vážně poškozen stavbou dálnice již nyní a stavba vysokorychlostní trati by znamenla další rušivý zásah. Vytěžení ložiska v tomto kontextu neznamená další změny k horšímu. Vytěžené plochy lze velmi dobře zemědělsky rekultivovat nebo přeměnit na krajinnou zeleň v kontaktu s dálnicí a vysokorychlostní tratí.

Výše uvedený fakt je jedním z důvodů proč obec Přestavlky podporuje vytěžení zmíněné části ložiska. Kromě toho těžba jako ekonomická aktivita představuje pro obec perspektivu pracovních příležitostí i celkového ekonomického oživení. Hledat jiné obdobné zdroje prosperity obce je velmi obtížné.

Koncept ÚPO navrhuje v souladu s rozhodnutím zastupitelstva obce zřízení těžebny štěrkopísku v prostoru za dálnicí D-8.

Rozsah těžby je v konceptu ÚPO řešen ve dvou variantách.

V menší variantě by se pískovna rozvinula na ploše 8,7 ha. Maximální roční kapacita je uvažována v úrovni 190 000 t/rok (792 t/den), plánovaná životnost pískovny 7 let.

Ve větší variantě by se pískovna rozvinula na ploše 48,08 ha, uvažuje se roční kapacita 300 000 t/rok, předpokládaná životnost 12 let.

V obou variantách by se jednalo těžbu za sucha v jednom těžebním řezu s výškou cca 9 m.

Další potenciální surovinové zdroje představuje v území již jen pískovec teoreticky využitelný pro stavební účely, zejména opravy památkových objektů. Obnova historické těžby však nepřipadá v úvahu z důvodu ochrany přírody a krajiny. Zbytky stěnových lomů zarostlé lesem dnes leží v ploše biocentra, přispívají k pestrosti tohoto biotopu a dnešní návštěvník je vnímá jako malebná zákoutí přírody.

B.II.11.4. Zhodnocení radonového rizika

Podle odvozené mapy radonového rizika ČR se řešené území nachází v oblasti s převažujícím středním rizikem pronikání radonu z geologického podloží.

Ve výše položené části území na spraších a sprašových hlínách se objemová aktivita ²²²Rn očekává v rozmezí 20 - 70 kBq/m³, což odpovídá střednímu riziku. O něco vyšší objemová aktivita se očekává na obnažených pleistocenních terasách, hodnoty pro střední riziko by však neměly být významně překračovány.

Střední až nízké riziko je v plochách budovaných pískovci a slínovci.

Obsah radonu v půdním vzduchu vykazuje značnou místní variabilitu a může být ovlivněn i negeologickými faktory, např. klimatickými a meteorologickými. Rozhodující je vždy pouze přímé měření.

Závěrem lze konstatovat, že radonové riziko nepředstavuje limit rozvoje obce, nicméně radonovému průzkumu je především v údolních polohách třeba věnovat pozornost.

B.II.11.5. Ohrožení životního prostředí

V řešeném území je hlavním činitelem ohrožujícím životní prostředí dálkový přenos škodlivin ze zdrojů v pánevní oblasti Severních Čech, Lovosic, Čížkovic, Mělníka a Kladna.

Po odsíření hlavních zdrojů emisí dochází i k postupnému zlepšování stavu vegetace a půdy, dlouhodobě kontaminované prašnými spady s obsahem těžkých kovů a degradované kyselými dešti.

Řešení výšeuvedené problematiky leží mimo možnosti územního plánu.

V místním měřítku znamenala radikální obrat k lepšímu v čistotě ovzduší nově provedená plynofikace obce.

V oblasti čistoty vod je dosud neřešeno odkanalizování obce.

Územní plán navrhuje vybudování splaškové kanalizace pro celou obec.

Čištění odpadních vod je však třeba řešit na mikroregionání úrovni jako společný projekt několika sousedních obcí.

B.II.11.6. Likvidace komunálního odpadu

Svoz komunálního odpadu je smluvně zajišťován odbornou firmou. Je podporován separovaný sběr odpadu. V průběhu prací na konceptu ÚPO bylo zvažováno umístění sběrného dvora pro svoz a třídění komunálního odpadu. Potřeba takového zařízení pro samotnou obec o plánovaném počtu 300 obyvatel na konci návrhového období ÚPO zdůvodnitelná není. Území Přestavlk není ani vhodné pro lokalizaci sběrného dvora pro více okolních obcí. Zpracovatel ÚPO navrhuje obci iniciovat jednání o zřízení společného sběrného dvora pro více okolních obcí v rámci místního svazku obcí v poloze výhodné vzhledem ke zdrojům odpadů a dopravních návazností.

Není znám žádný záměr na budování skládky nebo jiného zařízení na likvidaci odpadu v řešeném území. Koncept ÚPO předpokládá nakládání s odpady dosavadním způsobem sběru a svozu po celé návrhové období.

B.II.11.7. Územní systém ekologické stability

Pro řešené území je k dispozici plán ÚSES (21) zpracovaný v září roku 2000, zpracovatel Ing. Ivan M. Rothbauer, CSc., který byl zpracován pro katastrální území Dušníky, Chvalín, Písty, Přestavlky, Podlusky a Nížebohy. Plán ÚSES je převzat do řešení územního plánu.

V katastrálním území Přestavlk se nacházejí biocentra :

5 – Přestavlcké lesy

6 – Levý háj

7 – U silnice

9 – U trávníku

a biokoridory :

f – propojení biocenter 3, 4, 7, 6, 5

g – napojení biocentra 5 jižním směrem za hranice řešeného území

h - napojení biocentra 5 jihovýchodním směrem za hranice řešeného území

Do konceptu ÚPO bylo dále začleněno devět interakčních prvků vymezených plánem ÚSES jako stávající a jeden jako navržený.

Popis uvedených prvků ÚSES je obsažen v tabulkové části výše citovaného plánu ÚSES.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

C. Plán využití ploch

C.I.1. Základní ustanovení

Plán využití ploch člení řešené území na jednotlivá polyfunkční území a monofunkční plochy. Dále jsou vyznačena chráněná území a územní rezervy. Nově stavěné, modernizované nebo rekonstruované stavby a zařízení musí odpovídat charakteristice území a ploch.

C.I.2. Polyfunkční území

Polyfunkční území jsou charakteristická horizontální a vertikální skladebností funkcí. Volbou vhodných a výjímečně přípustných funkcí vznikají příslušné typy polyfunkčních území s různou mírou využitelnosti pro specifikované stavby a ostatní zařízení, jejichž výstavba, rekonstrukce a modernizace je zde možná.

Stavby a ostatní zařízení, vyjmenovaná jako vhodná, respektive jako výjímečně přípustná v rámci polyfunkčních území, jsou v jednotlivých případech nepřípustná, respektive výjímečně přípustná, pokud odporují svým počtem, polohou, rozsahem nebo účelem vlastnostem území.

Při uplatnění této zásady se zohledňují pouze urbanistická hlediska.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA POLYFUNKČNÍCH ÚZEMÍ :

1. OBYTNÁ ÚZEMÍ

1.1. Obytné území malých sídel

1.2. Čistě obytné území

2. SMÍŠENÁ ÚZEMÍ

1.1.Smíšené území

1.2.Obchod a služby

3. VÝROBNÍ ÚZEMÍ

3.1. Nerušící výroba a sklady

4. ZVLÁŠTNÍ ÚZEMÍ

4.1. Sport a rekreace

4.2. Chaty a zahrádkářské kolonie

1.1. Obytné území malých sídel

A - slouží :

převážně bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad a možností chovu zvířectva

B - funkční využití :

dominantní :

-rodinné bydlení s možností využití přidružených zahrad a chovu zvířectva

vhodné :

-obchodní zařízení, nerušící služby a drobné provozy, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území

-odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití

-nezbytné plochy technického vybavení

-příslušné komunikace pěší a vozidlové

-zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

-zařízení církevní, kulturní, sociální, správní, zdravotní, sportovní a školská pro obsluhu území

1.2. Čistě obytné území

A - slouží :

- převážně bydlení

B - funkční využití :

dominantní :

- bydlení v obytných domech převážně formou užívání jednotlivých samostatných bytů nebo bydlení v rodinných domech bez hospodářskéh zázemí

vhodné :

-obchodní zařízení, nerušící služby a drobné provozy, sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území

-odstavná místa a garáže, sloužící potřebě funkčního využití

-nezbytné plochy technického vybavení

-příslušné komunikace pěší a vozidlové

-zeleň parková

2.1. Smíšené území

A - slouží :

pro bydlení, vybavenost, služby a nerušící živnostenskou a zemědělskou výrobu

B - funkční využití :

vhodné :

- obytné budovy s drobnými zařízeními obchodu a služeb

- obytné budovy s drobnými zařízeními zemědělské výroby

- malá hospodářská zařízení extemzivního zemědělského a lesního hospodářství a k nim příslušné byty a obytné budovy

- ostatní obytné budovy

- obchodní zařízení, veřejné stravování a ubytování

- řemeslnické dílny pro potřeby obyvatel území

- zařízení místní správy, církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská

- zahradnictví

- odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití

- nezbytné plochy technického vybavení

- příslušné komunikace pěší a vozidlové

- zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- nestanovuje se

2.2. Obchod a služby

A - slouží :

převážně k provozování obchodu a služeb obyvatelstvu

B - funkční využití :

dominantní :

- stavby a zařízení sloužící provozování obchodu a služeb

vhodné :

- zařízení veřejného stravování

- malá ubytovací zařízení

- byty pro majitele, správce nebo zaměstnance provozovaných zařízení

- odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití

- nezbytné plochy technického vybavení

- nezbytné komunikace pěší a vozidlové

- zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území

3.1. Nerušící výroba a sklady

A - slouží :

převážně pro umístění zařízení řemeslné i průmyslové výroby a skladového hospodářství podstatně neobtěžující své okolí

B - funkční využití :

dominantní :

- nerušící provozy výroby všeho druhu

- skladovací objekty

vhodné :

- obchodní, kancelářské a správní budovy

- byty služební a byty majitelů zařízení

- odstavná místa a garáže pro funkční využití

- nezbytné plochy technického vybavení

- příslušné komunikace pěší a vozidlové

- zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská

- zařízení obchodu a služeb

- provozy pro zpracování zemědělských a lesních produktů

- odstavná místa a garáže pro funkční využití

- nezbytné plochy technického vybavení

- příslušné komunikace pěší a vozidlové

- zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- zařízení obchodu a služeb

4.1. Sport a rekreace

A - slouží :

převážně ke sportu a rekreaci

B - funkční využití :

dominantní :

- plošná zařízení sloužící sportu, rekreraci a oddechu

- stavby sloužící provozování sportu

vhodné :

-zařízení obchodní a veřejného stravování pro obsluhu tohoto území

-malá ubytovací zařízení

-odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití

-nezbytné plochy technického vybavení

-nezbytné komunikace pěší a vozidlové

-zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- tábořiště a autokempinky

- obytné objekty

- kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území

4.2. Chaty a zahrádkářské kolonie

A - slouží :

- k individuální rekreaci na samostatných pozemcích.

B - funkční využití :

dominantní :

- stavby a zařízení sloužící k individuální rekreaci a obhospodařování zahrad, tj. rekreační chaty, zahrádkářské přístřešky a kolny.

- zahrady, sady

vhodné :

- odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití

- nezbytné plochy technického vybavení

- nezbytné komunikace pěší a vozidlové

- zeleň liniová a plošná

výjímečně přípustné :

- stravovací a obchodní zařízení pro obsluhu tohoto území

- kulturní zařízení pro obsluhu tohoto území

nepřípustné :

- stavby pro trvalé bydlení

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

C.I.3. Monofunkční plochy

1. Plochy veřejného vybavení

- veřejná správa

- školy, školky, jesle

- zdravotnictví

- požární ochrana

2. Plochy technického vybavení

- plochy pro zásobování vodou

- plochy pro čištění odpadních vod

- plochy pro energetiku

- ochranná pásma hlavních liniových vedení a plošných zařízení

( ve výkrese limitů a profesním výkrese )

4. Plochy zemědělské výroby

- plochy orných půd ( pole ),

není přípustné oplocování.

Plochy navržené k zemědělské rekultivaci lze využít na podkladě ekonomického vyhodnocení i jinak než ornou půdu. Např. sady, produkce energetické biomasy, průmyslových plodin, atd. Rozhodující je zachování a využívání produkční schopnosti půdy.

- louky,

není přípustné oplocování.

- zahrady,

v zastavitelném území s možností budování staveb malého rozsahu sloužících k využívání zahrady, např. kolna, skleník, bazének, altán, garáž. Nejsou přípustné chaty a objekty pro bydlení, výrobu, skladování nebo obchod. Přípustnost staveb posoudí jednotlivě stavební úřad. Umístěním staveb nesmí být narušena základní funkce a charakter zahrady.

- zahrady a sady mimo zastavěné území,

nejsou přípustné stavby.

- sady

nejsou přípustné stavby.

5. Lesy

- les, plochy určené k plnění funkcí lesa

6. Vodní plochy a toky,

- vodní toky

- vodní plochy, rybníky

obecně není přípustné oplocování.

7. Plochy zeleně

- vysoká zeleň

- přírodní nelesní zeleň

- veřejná zeleň

8. Dopravní plochy

Liniové plochy silniční dopravy :

- dálnice

- silnice II. třídy

- silnice III. třídy ( sběrné komunikace B II )

Liniové plochy železniční dopravy :

- železnice

Ostatní liniové dopravní plochy :

- obslužné komunikace

- účelové komunikace

- zklidněné ulice

- důležité polní a lesní cesty

- pěší cesty a samostatně vyznačené chodníky

Ostatní dopravní plochy :

- parkoviště ( značka "P" )

C.I.4. Územní rezervy

Plochy chráněné pro budoucí možné využití

- územní rezerva pro výstavbu rodinných domů

C.I.5. Chráněná území

Překryvná označení území chráněných podle zákona

- o vodách

- o ochraně přírody a krajiny

- horního zákona ( vyznačeno ve výkrese limitů )

Dále jsou zahrnuty do této kategorie

- plochy územního systému ekologické stability

( vyznačeno v profesním výkrese )

C.I.6. Vymezení zastavitelných a nezastavitelných území :

Současný stav a návrh zastavitelných a nezastavitelných území je vymezen na hlavním výkrese.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

D. Návrh závazných a směrných částí

Územní plán vymezuje následující části jako závazné :

1. Urbanistickou kompozici prostorového uspořádání s určením využití ploch

2. Limity využití území

3. Zásady uspořádání dopravy

4. Zásady uspořádání technického vybavení

5. Zásady uspořádání veřejného vybavení

6. Lokální územní systém ekologické stability krajiny

7. Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby

8. Vymezení zastavitelných a nezastavitelných území

Ostatní části jsou směrné.

E. Vymezení veřejně prospěšných staveb

Územní plán obce vymezuje následující stavby jako veřejně prospěšné :

1.		Venkovní vedení VN pro novou TS Bytovky
2.		Nová TS Bytovky, včetně přívodního kabelu ( od ukončení venkovního vedení )
3.		Řady splaškové kanalizace v celé obci
4.		Doplnění vodovodních řadů v obci
5.		Doplnění plynovodních řadů v obci
6.		Obslužná komunikace pro novou zástavbu Západ vč. všech uložených sítí
7.		Zklidněná komunikace pro novou zástavbu Sever vč. všech uložených sítí

F. Návrh lhůt aktualizace

Vzhledem k tomu, že v řešeném území nebude výhledově velmi pravděpodobně docházet k zásadním změnám, stanovuje se lhůta aktualizace schváleného územního plánu obce :

15 let od schválení ÚPO.

Podklady pro pořizování změn ÚPO budou Zastupitelstvem vyhodnocovány alespoň 1x za dva roky, vždy závěrem kalendářního roku.

G. Závěr

G.I.1. Limity využití území

- sítě technického vybavení území, včetně nadřazených vedení

- ochranná pásma sítí

- komunikace

- ochranná pásma komunikací

- dálnice

- ochranné pásmo dálnice

- zemědělské půdy I. A II. bonity

- pásmo hygienické ochrany I. stupně

- biokoridory

- biocentra

- významné krajinné prvky

- interakční prvky ÚSES

- nemovité kulturní památky

G.I.2. Závěr

Obec Přestavlky je poměrně kompaktním sídlem se zřetelně vymezeným nezastavěným územím volné krajiny..

Zástavba, až na drobné výjimky, je jedno- a dvoupodlažní. Obytná zástavba je převážně rodinného charakteru, s výjimkou „bytovek“ .

Obec má nedostatečně stabilizovanou nabídku pracovních příležitostí. Územní plán lokalizací průmyslové zóny v prostoru vojenského areálu a otevřením pískovny vytváří předpoklady pro příznivý rozvoj zaměstnanosti.

Jakýkoliv budoucí zásah do stavebního fondu je třeba realizovat na vysoké profesionální úrovni citlivě vzhledem k prostředí.

Z hlediska života obce se doporučuje především posilování jejích samostatných funkcí, spojených s vytvářením místní identity jejích obyvatel, jako např. vytvářením nových pracovních příležitostí, posilováním role center a rozvojem služeb a veřejného vybavení a dalších aktivit přispívajících ke stabilizaci obyvatel, například pestrou nabídkou obytných ploch apod.. Územní plán pro toto vytváří nové podmínky.

Závěrem lze konstatovat, že obec Přestavlky je kompaktním sídlem s dobrou perspektivou dalšího rozvoje.

^ Obsah ^ << Zpět na předchozí stránku << Domovská stránka

K O N E C